Lezecká oblast: Děčínský Snežník

Děčínský Snežník je jedna z hlavních českých lezeckých oblastí, kousek od Tisé a hranicích s Německem. Dá se tu lézt jak laně, tak na bouldermatce. Je tu sportovní lezení, lezení po vlastním a přes 1700 boulder linek mezi těmi nejlehčími až po super – náročná 8B (V13). Sněžník je pevný hrubý pískovec, šmirglující kůži ale tvořící krásné linky.

Historie

Lezení na Sněžníku je dvojí. V rámci lezení na laně spadá lezení pod Labské pískovce. V Labáku se leze nepřetržitě už od konce 19. století (tedy přes 130 let). Sněžník je ale vcelku mladá oblast, kde se leze „jen“ od konce 80. let. Původně po vlastním a s občasným sekáním. Renezance přišla po přelomu tisíciletí, kdy se tu začalo vrtat a vznikl první průvodce.
Bouldering je tu ale (oproti lanu) celkem nová záležitost. Bouldering, teď hlavní disciplína Sněžníku, začala koncem 90. letech skupina českých lezců kolem Ondry Beneše, Zdeňka Suchého a Jardy Ježka. Počet lezců, kteří se ale na místním boulderingu podíleli je nespočet.

Cesty se tu rodily nejprve na sólo, pak na podomácku udělaných bouldermatkách z bublinkovky a matrací až do stavu, který máme teď. Hlavní kredit za bouldering na Snežníku ale patří právě českým skupinkám lezců, kteří pískovce zaplnily cestami a pak hlavně těm, kteří oblast zmapovali, zamalovali a uvedli silou vůle do podoby, v jaké je teď.

Pravidla lezení

Děčínský Sněžník je pískovec. Tzn. na laně tu platí pravidla pro lezení na pískovci. Takže žádné změny cest a jištění, žádné sekání atd. Pro bouldering žádná kodifikovaná pravidla nejsou, co ale neznamená, že se může vše. Platí základní slušnost a nepsaná pravidla toho, že se linky neupravují, cíleně chyty nelámou a hlavně po sobě čistit cesty! Zároveň platí ohleduplnost a ochrana přírody!

Charakter lezení

Lezení je tu velice rozmanité. Leze na tvrdém pískovci. Ten není nijak šetrný k rukám a kůži, takže tu má lezec jen omezený počet pokusů, narozdíl od Urbanu nebo např. Šárky a buližníku, které jsou na kůži šetrnější. Sněžník není známý jedním druhem chytů, jako např. Font oblinami nebo Magic Wood lištami. Na boulderu se tu najde opravdu vše, co lezec může přát.

Snad jediná nevýhoda této oblasti je to, že není úplně ideální pro rodiny s malými dětmi. Ano, jde to, ale hodně cest má neideální dopadiště a všude jsou rozeseté malé patesy a balvany, které můžou být pro děti náročné. S kočárkem se pak dá pohybovat opravdu dobře jen kolem sektoru Skalní město u rozhledny.

Dopady jsou tu rozmanité a doporučujeme spíš více bouldermatek, než málo. Členitost terénu si většinou žádá alespoň dvě matrace (ideálně ale víc). Dá se tu lézt i s jednou, popř 1 + sitka, ale počet cest které jsou takto dostupné je logicky menší.

Doprava

Autem

Nejsnáze se na Děčínský Sněžník dostává autem. Z Prahy a Liberce to netrvá ani hodinu a půl, z Ústí pod půl hodinu. Zkrátka ideální dojezdová záležitost pro severní a západní Čechy. Parkování se nabízí dvojí. Buďto placené parkoviště přímo pod Sněžníkem (za den 120 kč) nebo auto nechat na jedné z bočních silnic kolem hory. Tato varianta je lepší pro ty, kteří chtějí jen „zahodit“ auto a na hoře přespat.

MHD

Na Sněžník se dá dostat i skrz hromadnou dopravu. Nejsnazší je jet přes Děčín. Tam se dá dostat vlakem nebo busem, podle toho odkud vyjíždíte. Vlak je ale lepší pro cestování s bouldermatkami. Z Děčína pak jezdí pravidelný autobus přímo pod Sněžník. Dá se jet také stopem, což je ale náročnější, vzhledem k tomu že taháme matrace.

Průvodce

Pokud se na Sněžník chystáte poprvé nebo se tam zatím nevyznáte, rozhodně se vyplatí pořídit si průvodce. Na to jsou 3 hlavní varianty. Nejlehčí (ale nejdražší) je koupit si fyzickou knihu. Stojí kolem 900 kč a najdete ji ve většine obchodů specializujících se na lezení (Hudy, Rockpoint) a na lezeckých stěnách. Alternativně si můžete zaplatit členství na stránce CzechBouldering.com, kde se vytváří online databáze cest. Výhoda těchto variant je to, že obě přímo podporují autory průvodce a hlavní dříče na Sněžníku.

Dá se také využít 27 Crags, kde je Sněžník zavedený jako oblast. Není ale veden stejnou partou jako průvodce a má zatím nejmíň publikovaných cest. Varianta free trialu je ale nejlevnější možností.
Doporučujeme si koupit knihu a podpořit tak autory.

View this post on Instagram

A post shared by VARP climbing (@varp_climbing)