Vztek při lezení

Jedna z hlavních součástí lezení jsou emoce. Ať jsou pozitivní nebo negativní, emoce u lezení hrají velkou roli a každý s nimi pracujeme jinak. Často se ale objevuje téma „vztek při lezení“, toho jak se s ním vypořádat a proč se vůbec objevuje. Ne každý s tímto má „problém“ a je to vše závislé na našich povahách. přesto se ale dneska podíváme na to, jak vzteku čelit a jestli se to opravdu dá hodit na „je to jen vášeň pro sport“.

Dlouhodobé x Krátkodobé emoce

Než se pustíme ale do tématu vzteku při lezení, musíme dát chvíli informačnímu základu. Tím je rozdíl mezi dlouhodobými a krátkodobými emocemi.

Krátkodobé emoce

Nedílná součást každého sportu jsou krátkodobé emoce. Ty, které rychle přijdou a rychle odejdou. Můžou být pozitivní, negativní nebo klidné i vrcholné. Hlavní roli zde mají vlny štěstí a vzteku. Projevy jsou krátké, intenzivní a zapříčeny něčím co se zrovna stalo. Asi nejlepší ilustrátor je štěstí po vylezení projektu nebo naštvání po úplně hloupé chybě a pád.

Dlouhodobé emoce

Dlouhodobé emoce jsou ty, které zůstávají déle, než pár minut. Nejsou tak intenzivní, ale podílí se na dlouhodobém chování a vztahu k našemu sportu. Hlavní pachatelé tu jsou frustrace, motivace a různé varianty spokojenosti. Celé toto spektrum se dá pojmout jakkoliv, od nálady až po „fáze“. To ale v tomto článku nebude hrát až tak velkou roli, na úkor krátkodobým emocím.

Vztek

Je nutné si uvědomit, že mít jistý vztek při lezení je normální a v pořádku. Je to emoce, se kterou jsme se skoro všichni potkali. Důležité je vědět, že je na nás ho ovládnou a poslat správným směrem. Například do nového pokusu, cvičení nebo revizi svého beta.

Co nedělat

I když je vztek normální, jsou věci které je lepší nedělat, i když nám někdy utečou. Hlavní věci, kterým je lepší se vyvarovat, jsou házení věcí, kopání a mlácení stěny nebo kamene. Mimo jasné poškození materiálu, plýtvání mága nebo zranění sebe sama, to často vede k divným pohledům a odsuzování ostatními lezci (zejm. pokud to děláte pokaždé).

Mezi zapomínané věci ale patří i vzdávání se. Vztek a frustrace často vedou k zahození bot a mága a následnému sbalení věcí a odchod. Buďto na jiný projekt nebo úplně z dané session. To ale nejen že nepomůže, ale také nepovede ke zlepšení v lezení (byť se pak dá jít na pivo).

Co dělat!

Jako se vším, i s „problémem“ který je vztek při lezení se dá něco dělat! Hlavní věci jsou dýchání (a klid), přeorientování se, revize beta nebo zamyšlení nad zdrojem vzteku.

Dýchání (a klid)

Hlavní věc, je hození se do klidu. Vzteklý člověk dělá zbytečné chyby a má tendence ignorovat potenciální zranění. Osvědčená metoda (která pomáhá i mě) je odstoupení od stěny nebo skály a hluboké dýchání. K tomu je fajn se zaměřit na jinou aktivitu, jako je hangboarding, kontrola kůže, bot nebo nahrazení kámoše při spottingu lezce.

Přeorientování

Vztek při lezení se často spojí s tunelovou vizí na jednu konkrétní věc nebo problém. Odstoupení a přeorientování se na jinou věc je důležitý krok. V praxi padáme např. z jednoho chytu, pohybu nebo stupu a hodí se se otočit na něco jiného. Na vyčištění chytů, odpočinek, kůži atd. Tento krok je dobře pojí s dýcháním a hozením se do klidu.

Revize Beta

Proaktivní krok v západu se vztekem v daném momentu je revize používaného beta. To zejména pomáhá, když padáme z jedné věci dokola a dokola. Natáčení se a následná revize videa nebo probrání lezení s kámošem je dobrá metoda. Zejména pokud padáme z toho samého místa dokola (…jak blbci…).

Zamyšlení se nad zdrojem

Pokud máte (jako já) problém se vztekem, neublíží se zamyslet nad tím, odkud přichází. Ano, občas je to prostě jen opakované selhání na frustrujícím projektu. Často to ale bývá nějaký skrytý problémek. Například nedostatek síly, malá výška (a s tím spojený komplexy), zatuhnuté kyčle, rozbitá kůže atp. identifikování těchto problémů – v mém případě malá výška a slabé zápěstí – pomůže v jejich následné eliminaci a snížení výbuchů vzteku.

Je to vášeň, ne vztek…

Jak víme, i profíci mají vztek, když se jim něco nepovede. Asi nejlepším příkladem pro to je Adam Ondra a jeho řev při pádech. Nikdo by ale neosočil Adama z toho, že je to vzteklé monstrum. Právě naopak, je to klidný ale velice vášnivý lezec, který své pády prožívá. Dobré je mít na paměti, že vztek je jistý projev vášně pro náš milovaný sport. Přeci jen, člověk kterého lezení nebaví, se nad tím nebude příliš vztekat. Vztek je do jisté míry dobrá věc, která nás žene a přidává do sportu emoce. Hlavní je se kvůli němu jen nezranit nebo neztratit kamarády.

View this post on Instagram

A post shared by VARP climbing (@varp_climbing)