Free Solo

Free solo, neboli lezení bez lana, je jedna z šedých praktik lezeckého světa. Jde o něco, kde se opravdu nesmí chybovat. Jakýkoliv omyl, skluz nebo zádrhel znamená expresní lístek zpět na zem, který většinou lezec už nerozchodí. Přesto je tu lezecká komunita, která bez lana leze často a ráda. Členy této komunity, jako Alexe Honolda, už asi všichni znáte.

Jak to funguje?

Solování je, jak název napovídá, lezení sám na sebe. Tím myslíme bez parťáka, sedáku, lana a většinou i bez helmy (protože přiznejme si to, moc nepomůže). Častý omyl je, že si lidé pletou bouldering a soloing. Je zde ale veliký rozdíl. Bouldering je lezení, které se dá praktikovat na malých kamenech. Je technické a leze se bez jištění. Jediný “jistící” prostředek tu je bouldermatka na tlumení pádu. Styl free solo je naopak 100% bez zajištění. Je prováděn na cestách, kde se normálně leze na laně. Risk je proto úplný.

Magnus Midtbo – Deep Water Solo

Pod disciplíny

Ne každý je ale dost odvážný (nebo šílený) na to, aby lezl absolutně bez jištění, riskující smrt. Jsou zde dvě varianty, které vám umožní spadnout a jedna “zlehčená” variace, která už ale není čisté free solo.

(Deep) Water solo

Water solo, česky vodní sólo, jbue free soloing nad, jak název prozrazuje, vodou. Pionýr této techniky je americký lezec Chris Sharma. Zde se cesty vypínají nejčastěji nad lomy či mořem. Když zde lezec spadne (nesmí se padání bát) tak relativně příjemně zahučí do vody a může vesele zkoušet dál.

Tento styl lezení je velice populární na Španělském pobřeží a například v jihovýchodní Asii. Zároveň je to styl dostupný pro kohokoliv, kdo má lezečky a ví, kde bezpečně lézt. I u nás v České republice je několik míst (například u Sázavy), kde se dá lézt vodní sólo.

Padákování

Terminus technikus – padákování – se zdá být trošku komický. Je to ale způsob, jak lézt sólo a nezemřít. Dean Potter byl (zemřel v r. 2015) hlavní proponent tohoto způsobu. Je to přesně tak jednoduché, jak se zdá. Během pádu se zde pouze zatáhne za provázek a vyskočí nám z batohu padák. S troškou štěstí je v momentu pádu lezec dost vysoko aby padák zafungoval. Tento styl soloingu má jednu výhodu, oproti její “puritánské” variantě. Dá lézt i na skalách, které nejsou schůdné z vrcholku pěšky, jelikož můžete prostě seskočit.

Dean Potter – Free solo with a parashute

Rope solo

Rope solo je jistá kombinace free soloingu a tradičního lezení. Jde o způsob jak lézt sám na laně. Je na to ale potřeba fixní lano, mechanické jistidlo a opravdu hodně zkušeností. Lezec zde pracuje s lanem chyceném na jednom fixním bodě (slaňáku). Lano bývá občas také chyceno dodatečně expreskami. Jištění je lezeci zajištěno pomocí mechanického jistidla, jako je Gri Gri. Pokud zde spadnete, spadnete pouze tak daleko, jak vlastní slack dovolí.

Free solo: Lezci

Alex Honold

Alex Honnold je, vedle Ondry, Garbret a Ghisolfiho, jeden z nejznámějších lezců naší éry. Honnold má nejspíš nejvíc solo výlezů na světě, od Yosemitů až po skály v Maroku. Alex má na svém kontu solo výstup na El Capitan, cestu Free rider. Je tak jediné lezec planety, který tuto skálo vylezl bez lana. Doporučujeme film (oskarový) o jeho cestě znavý (příznačně) Free Solo.

Alexander Huber

Alexander Huber je jeden z dvojce bratří Huberových. Tento Němec má na svém kontě nejen vícedélkové výstupy a traverzy, ale také několik impozantních free solo výstupů. Mezi nimi cestu na Mont Blanc nebo například cestu Kommunist z Alp hodnocenou jako 8b+.

Alain Robert

Robert je francouzský urban free solo lezec. Přezdívaný jako “francouzský spiderman”, Robert zdolal bez lana a jištění již několik mrakodrapů a světových památek. Mezi nimi je například budova opery v Sydney, Eiffelova věž nebo nejvyšší budova světa – Burj Khalifa.