Lezecká etika

Lezení, zejména pak venkovní lezení má svá pravidla slušného chování. Tato lezecká etika je určitým kodexem pravidel, psaných i nepsaných, o tom, jak by se člověk měl chovat na lezecké stěně, venku na skále, v přírodě a k ostatním lezcům. V tomto článku vám dáme úvod do toho jakými pravidly byste se měli řídit a čemu se vyvarovat a nastíníme pár hlavních přístupů k lezení, které existují (například „leave no trace“ nebo kontroverzi boltování cest). 

Venkovní etika

Lezecká etika neboli slušné chování, při lezení venku je důležité. V momentě, kdy lezeme na skalách, je potřeba držet určitá pravidla a nebýt tak za burana.

Leave No Trace

Metoda „Leave No Trace“ je velice přímočará. Platí pro lezce, turisty, běžce atd. Je to velice jednoduché. Klíč k tomuto přístupu je nenechat po sobě žádné stopy. Tedy žádné odpadky, zničenou přírodu, nové ohniště a tak dále. Jde o etiku rozumu. Zkrátka zanechte věci v takovém stavu, v jakém jste je našli.

V lezení je tato etika trošku detailnější. Netýká se totiž pouze štandu a okolí skály, ale také skály a fixního jištění na cestách. Pokud tedy nejste správci daného lezeckého sektoru nebo oblasti nemáte právo na to měnit jištění a slaňáky nebo upravovat okolí skály (jako je na Borové skále). Během lezení má pak tento přístup dvě hlavní odnože – lezeckou a slaňovací.

Lezecká část se týká primárně operace s lanem a kameny. Lano by nemělo příliš moc třít o skálu. Víme, že k tomu některé cesty přímo svádí (zejména ty co se dobře jistí na toprope). Lana na cestách, které se často jistí touto technikou, hoblují do skály rýhy, čímž ji na vždy ničí. Zároveň by lezci při lezení měli dávat pozor na to, aby skálu omylem nezničili. Pokud je u popisku cesty naznačeno, že se skála drolí nebo láme (jako cesty Gilotina na Hlubočepských plotnách) je dobré na to při lezení pamatovat a skálu při lezení kontrolovat.

Slaňovací část je dominantně soustředěná kolem fixních slaňovacích bodů. Ty jsou zpravidla udržovány správci sektorů (občas v kombinaci s ČHS). Slaňáky jsou hlavním fixním bodem celé cesty a často trpí opotřebováním. Každý lezec by se proto měl snažit na ně dbát. Pokud taháte na prvního je to relativně jednoduché. Ke slanění dolezete, slaníte se a stáhnete lano. Když ale lezete na toprope, nebo projektujete délku cesty, je dobré použít vlastní ocelku nebo dvě, proti-sobě otočené expresky. Zamezí se tak opotřebování jištění a ulehčíte někomu práci.

Vybavení

Vybavení je něco, čeho máme každý hodně a máme tendenci si zakládat „base camp“ u skály. Pravda, je to jednoduché a celkem praktické, jelikož máme všechny věci na jednom místě. Rozhodně to ale není adekvátní. Znečišťujeme tím ostatním lezcům prostor a dělá to z nás otravné hulváty. Proto mějte své věci kolem cesty, na které lezete. Samozřejmě pokud jste na sektoru sami, je to věc jiná.

Tohoto se týkají i odpadky a zakládání si tábořišť. Všeobecným pravidlem je – nedělejte to. Pokud se musíte zamyslet nad tím, jestli je to dobrý nápad, je dobré říct si že není. Nechat po sobě odpadky je smrtelný hřích ke kterému se zde nemusíme vyjadřovat. Ohniště jsou ale věc jiná a záleží u ní na oblasti. Pokud jste v chráněné oblasti, národním parku atp. nezakládejte nic. Je velká šance, že na místě ohniště budou předpřipravená (stejně tak jako místa na táboření). Pokud tomu tak není tak po sobě ohniště nezapomeňte uklidit a řádně uhasit. Ideálně tak, aby nebylo poznat, že jste tu kdy byli.

Hluk a hudba

Zvuk spadá do kategorie „nebuď blb“. Stačí být ohleduplný. Lezení je aktivita v přírodě a platí tu stejná pravidla jako pro turistiku. Tedy žádné vyhrávání hudby, halekání atd. Jediná výjimka je pro výkřiky snahy v cruxu cesty, a to pouze pokud je to cesta hodnocená alespoň 6c+ (VIII-).

Boltování cest

 Co se boltování a zavádění nových cest týče, je lezecká etika celkem jasná. Žádné úpravy skály, sekání, lepení a modelování chytů není povoleno. Fixní jištění se nezavádí přímo ve spáře a nezavádí se tak, aby narušovalo jakoukoliv památku, která na skále je. Spolu s tím by se každý potenciální nový stavěč měl dostat do dialogu se správcem sektoru.

Vnitřní etika

Etika pro lezení uvnitř je spíše spoje se zásadami slušného chování než s kodexem pro lezení venku. Pro zjednodušení ji ale rozdělíme na bouldering a lezení na laně.

Bouldering

Při bouldrování uvnitř platí stejné pravidlo o hudbě, jako platí venku. Nepouštějte si vlastní nahlas mezi ostatními (ano zdá se to jasné, ale víme, proč to říkáme). Teď ale to hlavní. Na boulder problémech se lezci střídají. Stává se, že se tvoří fronty na některé bouldry. V tomto případě musí každý lezec pamatovat na to, že zde ta fronta je. Většinou v takovýchto případech má každý lezec jeden pokus. Pak nastupuje další (samozřejmě pokud se nedomluvíte jinak). Jedinou výjimkou je, když sklouznete úplnou náhodou ze startovních chytů. Pak ano, můžete to ihned zkusit znovu, ale pouze jednou.

Chyty na bouldrech se často čistí kartáči (lezci, ne obsluhou). Když si nějaký lezec kartáčuje cestu, nelezte mu jí. Nechte ho ji zkusit po jeho pilné práci s kartáčem. To samé platí opačně. Když by se vám někdo pokoušel na cestu vlézt hned po tom, co si ji vyčistíte tak se ho nebojte okřiknout. Mimo to, kartáče jsou majetkem tělocvičny. Buďte proto ohleduplní, když je používáte. Nesluší se, když se k nim někdo chová jako Gandalf ke své holi a odmítá se ho vzdát.

Lezení na laně

Při lezení na obtížnost (alias na laně) platí podobná pravidla jako pro bouldering. Bývá pravidlem, že počet lezeckých linií je větší, než počet lan. Dávejte proto pozor na křížení cest. Když vidíte, že se budete křížit s jinými lezci, zkrátka počkejte nebo ze zeptejte jeho jističe, jestli potenciální křížení nevadí.

Některé lezecké haly nejsou tak velké, jak jiné. Proto se snažte zbytečně neprodlužovat držení cesty. Bývá pravidlem, že na samonavijáku dáte po každé cestě možnost někomu jinému se připnout (aspoň si odpočinete). U toprope lan nebo cest na prvního pak pamatujte, že nejste sami. Zkuste pár pokusů (ideálně kolik napočítáte na prstech jedné ruky) a pak linii přenechte někomu dalšímu. Samozřejmě, pokud je hala prázdná, je asi jedno jak moc času budete na cestě. To samé pokud lezete tu jedinou „8c“ cestu která je k dispozici a už předem víte, že ji máte sami pro sebe.

Beta Spraying

To nejdůležitější na konec. „Betaspraying“ je jeden z nejotravnějších zlozvyků, které může lezec mít. Zlozvyk, který nedoporučuje ani lezecká etika. Situaci všichni známe. Pracujete na svém projektu a náhodný kolemjdoucí vám začne radit jak na to. Týká se to jak boulderingu, tak lezení na obtížnost a ze zkušenosti můžeme říct, že je to opravdu otravné. Proto, byť to můžete myslet dobře, si radši své rady nechte. Pokud radit opravdu chcete, zeptejte se první, zda má dotyčný o vaše rady zájem. Tohoto se týká také čištění chytů od magnézia po dolezení venkovní cesty. Součást lezení je boj proti skále a vymýšlení cesty. Víme, že nikdy nejde vyčistit vše perfektně. Ale i zběžné pročištění je lepší, než nic!