Problematika váhy v lezení

Problematiky váhy v lezení je něco, o čem se v lezení moc nemluví, ale všichni víme že hraje svou roli. Nejde sice o rovnici nebo váhovou prerekvizitu k poslání určité obtížnosti, ale zároveň nelze dělat jako že váha není faktor. Téma váhy, a zejména nezdravé váhy, se opět dostalo do popředí díky lezcům jako Emil Abrahamsson nebo Janji Garnbret, kteří veřejně vystoupili a promluvili o váze v lezení jak profesionálně, tak ne.

…poslal jsem svůj první V15 boulder během toho, co jsem měl technicky vzato nadváhu.

Emil Abrahamsson

Na začátek…

Nemá cenu popírat to, že váha hraje svou roli v lezení. Neznamená to ale, že pro všechny univerzálně platí nějaká jednotná váha nebo typ těla. Samozřejmě, silnější lezec může být těžší, lehčí lezec slabší a každému vyhovuje něco jiného. Faktor je i metabolismus, rutina cvičení popř. zranění, nemoci, stres atd.

Čím lehčí a silnější jsme, tím lépe se nám bude manipulovat na stěně. Zvednout 75 kg nebo 85 kg na liště je velký rozdíl. Stejně tak to ale platí pro dopad z vrcholu boulderu pro kolena a kotníky. Nejspíš bude velice těžké lézt na vrcholu vlastního limitu v případě, že jsme hodně nad / po svým pohodlným váhovým limitem.

Body Mass Index – BMI

Asi všemi známý indikátor „zdravé“ váhy je Body Mass Index (BMI). Jde o rovnici kde se hmotnost vydělí výškou (kg/m) a výsledné číslo se porovná na tabulce. Výsledné hodnoty se konzultují s tabulkou a člověk zjistí „jak si stojí“. Tato metoda je ale velice nepřesná, orientační a nepočítá s věcmi jako je svalová hmota, což je pro sportovce velice nepraktické. Proto je lepší od této škály odhlédnout a podívat se po lepších metodách měření. Například pravidelná „fyzická přezkoušení“, fotky nebo zkrátka měření se od oka.

Chybná logika Lehčí = lepší

Myšlenka toho, že lehčí = lepší je v lezení rozsáhlá. Mnoho z nás věří, že řešení lezeckých problémů je zesílení a stažení váhy. I když by to bylo krásné, bohužel to není tak jednoduché. Ano, váha hraje jistou roli. Jak jsme již psali, zvednou 75 nebo 85 kg je rozdíl. Zároveň ale to není jediná strana mince. Svou roli hraje také technika, kondice, síla prstů, prevence či přítomnost zranění a výška. Spolu s tím má každý lezec své silné a slabé stránky, které se váží na jeho lezecký styl a preferované cesty či bouldery. Jde o komplikovaný systém, který není v souladu s vírou lehčí = lepší.

Závodní kultura

Chtěla jsem říct, že být lehký neznamená být silný a že můžete být zdraví a zároveň být dobrý atlet.

Janja Garnbret 

Janja Garnbret vystoupila v září 2023 otevřeně se svými myšlenkami a obavami ohledně výživy a potenciálu pro anorexii v závodním lezení. Vyzvedla část lezecké kultury, která odměňuje hubené (až vychrtlé) lezkyně (jelikož jsou problematikou dotčenější) bez ohledu na jejich zdraví. Samotná se postavila za nápad „postihů“ za nedržení váhových minim, s cílem držet zdraví lezců.

Cesta do budoucnosti…

Váha a problematika váhy v lezení je novou součástí lezecké kultury. Netýká se pouze profesionálních lezců „staré“ i „nové“ gardy jako jsou Grossman, Mori nebo Garnbret, ale také nás, běžných víkendových lezců. Hlavní krok je, jak Janja podotkla, nenechat to být. Hlavní nositel změny v této oblasti jsme my, jako lezecká komunita. Je důležité si uvědomit, že tlak okolí je velice silným faktorem v rámci každého problému. Čím více se, jako komunita, přestaneme soustředit na to být lehcí a výkonní ale naopak zdraví a funkční, tím spíše se s problematikou váhy v lezení začneme vypořádávat. Vše ale jde ruku v ruce a začíná u jednotlivce.

Vlastní zkušenosti

Začátkem roku 2023 jsem se zranil při lezení v Divoké Šárce a nemohl až do září lézt. Až do konce roku jsem se vracel zpět do formy a až nyní, o rok později jsem se nějak vrátil zpět. Co se ale nevrátilo, je váha a síla. Před zraněním jsem se pohyboval kolem 68 kg. Po zranění (obou zápěstí) jsem se ocitl na 74 v maxu, a nyní kolem 71 kg. Vyšší váha dopadla negativně jak na výkon, tak na psychiku a projevila se na obtížnostech i vztahu k lezení.

Skrze rekalibraci na buildering na Náplavce a důraz na statiku, klid a práci nohou jsem se ale vrátil zhruba zpět do stavu, kde jsem byl před rokem. Váha zatím zůstává stejně nepříjemně (na mě) vysoko, ale spolu s ní se zvedá i sebevědomí, síla a smíření s momentální situací. Technika nahrazuje vyšší váhu a práce s nohami kompenzuje výšku a dynamiku, která mi nikdy nešla. Každý má své „ups and downs“. Jen se z nich nezbláznit a brát je s odstupem.

View this post on Instagram

A post shared by JANJA GARNBRET (@janja_garnbret)