Lezecká oblast: Prokopské údolí

Prokopské údolí je lezecká a turistická oblast v Praze, pohodlně ležící v údolí mezi Butovicemi a Barrandovem. Jde o místo plné skal a s vlastní horolezeckou historií. Údolí je domov tří hlavních lezeckých sektorů na opačných stranách údolí. Na své si tak přijdou jak začátečníci, kteří s lezením venku teprve začínají, tak ostřílení veteráni.

Historie lezení

Nad Borovou skálou a Prokopským údolím se v minulosti tyčilo Butovické hradiště. Od pozdní doby kamenné (3000 let př.n.l.) tu žili lidé až do 10. století n.l., kdy hradiště zaniklo. Říct tedy, kdy tu lezení začalo, je prakticky nemožné. Víme ale, kdy tu začali lézt první organizovaní lezci a začali zapisovat cesty do České horolezecké databáze.

V Prokopském údolí se dlouho lezlo tradičně a trénovalo se tu na Alpské a Himalájské výstupy. Velké množství prvovýstupů zde drží Pavel Schwarz, který zde v roce 1979 cvičil na expedici v Himalájích, která se mu bohužel stala osudná. Pavel nasadil v Prokopském údolí přes dvacet cest, než zemřel ve svých 22 letech u pramene Gangy.

Dnes je Prokopské údolí a Borová skála velice oblíbené místo pražských lezců. Povolení lezení zde dělá Magistrátu, ČHS a lezcům často těžkou hlavu, přesto se tu ale momentálně dá lézt (povolení je platné do roku 2032). Již řadu let se o Borovku stará Reinhard Streif. Excentrický stařík, který skálu udržuje, tvoří nové cesty a pěšinky okolo.

Pravidla lezení

Pravidla lezení jsou na skalách jasně daná. V Prokopáku platí jasná pravidla. Zákaz měnit podobu skály a přilehlého okolí, zákaz tvorby nových cest a zákaz používání zimní lezecké výzbroje.
Zároveň s tím se pojí pravidla platná pro Přírodní rezervace.

Prokopské údolí: Lezecké sektory

V prokopském údolí se nachází tři hlavní sektory, příhodně dělané pro lezce různých dovedností. Na západním konci údolí, blíže k metru Nové Butovice, najdeme sektory Borová skála a Borová skála – pravý amfiteátr. Na východním, hlubočepském konci, se nachází sektor Žvahov.

Průvodce Borová skála, VARP

Borová skála

Borová skála je nejznámější a největší sektor prokopského údolí. Nachází se tu téměř 30 cest od nejjednodušších 2+ (III) cest jako je Vavřinecká a Mls, až po náročnější šestky jako Trhlina 6b+ (VII) a Poslední šiška 6c (VII+). Cesty jsou odjištěny bolty i nýty, které jsou pravidelně vyměňovány za nové místními správci. Spolu s tím je zde také k nalezení hrstka lehčích tras, které jsou odjištěny tradičně, či v kombinaci sportovního a tradičního lezení.

Co je nutné zdůraznit je ale to, že cesty nejsou vyznačené (s výjimkou těch kolem převisu a spáry v levé části skály) Pokud tedy jdete na borovou skálu prvně, doporučujeme jít s někým kdo sektor zná, nebo zkonzultovat některé z existujících průvodců oblasti (např. nejnovější zde: Borová skála).

Z výbavy je nutné mít k dispozici 1. Lano MINIMÁLNĚ 40 metrů dlouhé 2. Jistidlo 3. Sedák 4. Lezečky (ideálně s tvrdší gumou) 5. Set 6ti expresek 6. Dvě karabiny 7. Odsedku (nutná pro převázání jistění na konci cesty).

Pro detailnější popis cest a dopravy pokračujte zde: Borová skála, kde jsme pro vás připravili nejnovějšího průvodce.

Pravá část Borové skály, cesta k vrcholu. Foto: Patrik „Baklažán“ Smet
Lezecký průvodce je takédostupný v pdf formatu na portálu Patreon.com. TOPO průvodce pražskými lezeckými oblastmi

Borová skála – pravý amfiteátr

Pravý amfiteátr borové skály je, jak název napovídá, vpravo od hlavního masivu. Cesty jsou delší (max. 25m), ale stále na stejné skále se stejným vrchem, přístupem, zázemím i jištěním. V tomto sektoru prokopského údolí nalezneme celkem 19 cest, které jsou spíše dělané pro začínající lezce, kteří si chtějí vyzkoušet delší lezení venku. Nejlehčí cestou sektoru je vhodně pojmenovaná cesta Easy 2+ (III). Valná většina možných tras je zde ale pohybuje mezi hodnocením 4b – 5a (V- až V+). Nejtěžší cesta sektoru je Zákon velkých čísel 6c+ (VIII-).

Jde o výborně odjištěný sektor s cestami lemující jeho kruhovitý tvar (nejtěžší cesty vpravo). Všechny cesty jsou dostupné udržovanou kruhovitou pěšinkou kolem malé loučky se stromy, kde se dá trávit čas pro ty, kdo zrovna nelezou a nejistí. Cesty jsou, na rozdíl od hlavního masivu Borová skála, velice dobře přehledné, byť fyzicky neoznačené.

Výbava je zde téměř stejná, jako na levém masivu. Výjimkou je: 1. Lano MINIMÁLNĚ 50 metrů dlouhé 2. Jistidlo 3. Sedák 4. Lezečky (ideálně s tvrdší gumou) 5. Set 6ti expresek 6. Dvě karabiny 7. Odsedku (nutná pro převázání jistění na konci cesty).

Štěstí přeje připraveným, proto před odjezdem raději zkonzultujte průvodce zde: Borová skála – pravý amfiteátr.

Borová skála pravý amfiteátr

Žvahov

Posledním sektorem, na opačném konci údolí, je Žvahov. Jde o malou plotnu s pěti cestami s o poznání těžším lezením, než je na borové skále. Žvahov je praktickým opakem uhlazené a upravené „Borovky“. Přístup z cesty vede skrz malé chroští a následně dolů krátkým svahem k plotně samotné.

Lezení je věc jiná. Pět žvahovských cest, od 6a (VI+) po 6c+ (VIII-), je dobře odjištěných a velice přehledných. Cesty nejsou na skále označeny, ale to není ani nutné. Každá má vlastní distinktivní linii borháků vedoucí k vlastnímu slanění na vrcholu plotny. Cesty ale rozhodně nejsou pro nové lezce. Vše se leze na prvního a pokročilejší technikou plotnového lezení.

Výbava je v tomto sektoru stejná, jako v sektoru Borová skála. Tedy: 1. Lano MINIMÁLNĚ 40 metrů dlouhé 2. Jistidlo 3. Sedák 4. Lezečky (ideálně s tvrdou gumou na lemování, jako Vibram XS Edge) 5. Set 6ti expresek 6. Dvě karabiny 7. Odsedku (nutná pro převázání jistění na konci cesty).

Stejně jako u předešlých sektorů najdete detailní přístup i popis cest na novém průvodci zde: Žvahov.

Žvahov
Lezecký průvodce je takédostupný v pdf formatu na portálu Patreon.com. TOPO průvodce pražskými lezeckými oblastmi