Michael Piccolruaz

 Michael Piccolruaz je posledním kvalifikovaným členem italského olympijského týmu, ale také dvacátým (a posledním) mužským kvalifikovaným lezcem na Hry v Tokiu. V Tokiu poleze spolu s krajany a expertkou na lezení na obtížnost Laurou Rogorou a rychlostním specialistou Ludovicem Fossalim.

Kariéra

Kariéra tohoto italského lezce, byla asi nejméně zajímavá z celého italského olympijského týmu. Lézt začal ve velice útlém věku. První výstup na „horu“ má již ve čtyř letech, ale nesvěřil se, co za vrchol to byl. Mezi juniory ani mladistvými se bohužel na světovém poháru neumístil. Stal se však dvojnásobným mistrem Evropy v boulderingu juniorů, a to v letech 2011 a opět v roce 2013. Právě rok 2013 a přechod z juniorů do dospělých soutěží mu odstartoval tři relativně úspěšné roky.

V roce 2013, mimo titul mistra Evropy, stanul také na pódiu se zlatem na mistrovství Itálie v boulderingu a získal Italský pohár ve stejné disciplíně. V roce 2014 a 2015 získal pak na svém státním mistrovství dvě další stříbrné medaile. Tam však jeho úspěch skončil. Opět se umístil na postu vítězů ve vysoké soutěži až v roce 2017, kdy po druhé v životě stanul na pódiu mistrovství Evropy a odvezl si stříbro z boulderingu.

Michael Piccolruaz tráví hodně svého času venku na mnoha italských horách a skalách, a to jak na laně, tak na bouldrech. Jeho nejvyššími výstupy jsou „Helmutant“ 9a (XI) a boulder „La Grosse Tarlouze“, hodnocena jako 8c (V15), který se nachází ve švýcarské oblasti Magic Wood.

Michael Piccolruaz a Tokio 2021

Jak to bohužel u lezců na konci této série bývá, Michael Piccolruaz nemá mnoho šancí na výhru v Tokiu. Z italského týmu je nejméně pravděpodobným medailistou (Laura Rogora má pak šanci největší). Jeho zvolená dominantní disciplína – tedy bouldering – ho staví proti těm nejlepším boulderistům na planetě, jako je Narasaki, Ondra nebo Hojer. Právě ty by musel porazit a umístit se na prvním místě, aby byl schopen získat medailový post.

Smutným faktem ale je to, že v boulderingu skončí spíše ve spodní polovině. Stejně tak tomu bude v lezení na obtíž, kde pouze těžko porazí Ondru, Megose, Schuberta nebo Haradu. Realisticky zde může doufat nejlépe v sedmé místo. To samé pak v rychlostním lezení. Krajana Fossaliho, Bassu Mawema nebo Khaibullina porazí jen velice těžko. Je možné, že by se zde umístil dobře, ale pod páté místo to nejspíše nebude. Jeho kombinované skóre se bude pohybovat v ideálním případě kolem 200 bodů (což je spíše naivní optimismus, který stále na medailový post nestačí.

Mistrovství Evropy 2017	Kombinace	Bronz
Mistrovství Itálie 2015	Bouldering	Stříbro
Mistrovství Itálie 2014	Obtížnost	Stříbro
Mistrovství Itálie 2013	Bouldering	Zlato

Sociální sítě:

• Instagram
• Facebook